17. března 2023 Aktuality

Dítě, které zažívá doma konflikty, je na tom hůř, než to, které žije ve válce, ale ve stabilní rodině

Místo dnů plných radosti a her jsou svědky násilí a rozpadu rodiny. Traumata, která si s sebou od raného dětství nesou, se pak promítají i do nestability v dospělém životě. Mají problém důvěřovat okolí i samy sobě. Neví, jak vybudovat zdravý vztah. Šrámy na duši dětí nejsou vidět, ale na jejich život mají obvykle významnější dopad než viditelný zdravotní hendikep. Péče o ně je přitom zásadní, upozorňuje Pavel Bláha, dětský psycholog a koordinátor Centra Agáta fungujícího při Diecézní charitě České Budějovice.

Domácí násilí a děti. Jaké dopady na ně má, i když nejsou přímými účastníky násilného chování? S jakými příběhy se setkáváte?

Oběťmi domácího násilí jsou děti vždy, ať už přímo či nepřímo. Dítě, které násilí zažívá přímo na sobě nebo je svědkem domácího násilí, je zatíženo téměř ve všech oblastech svého vývoje, tj. psychického, sociálního, emočního a somatického. Projevy této zátěže se objevují nejčastěji v jeho chování, kdy dítě začne být „problematické“, čímž reaguje na situaci, kdy má obavy o sebe nebo o život svých nejbližších v rodině. Projevy v psychické rovině jsou nejčastěji buď takové, že děti se chovají více zraleji, než odpovídá jejich věku (jako „malí dospělí“), mohou přebírat odpovědnost za projevy násilí v rodině nebo se naopak chovají tzv. regresivně – jako věkově mladší. Na somatické úrovni mohou být časté projevy ve formě bolestí břicha, hlavy, opakované bolesti v různých částech těla, zánětů středního ucha, narušené či snížené imunity a v nižším věku může dojít například i k návratu enurézy (pomočování).

Jak důležité je nezanedbat odbornou psychologickou pomoc? 

Z výsledků jednoho výzkumu vyplývá podstatný fakt: Dítě, které zažívá domácí násilí a různé konflikty v rodině (tzn. „válka“ probíhá doma), je na tom psychicky mnohem hůř než dítě, které žije ve skutečném válečném konfliktu, ale ve stabilní a bezpečné rodině. Hlavním důvodem, proč domácí násilí velmi negativně ohrožuje samotný psychosociální vývoj dítěte, je tedy zejména fakt, že děti nemají nikde své bezpečné místo. Tím ale může být setkání s terapeutem a ventilování emocí v klidné, podporující atmosféře. Takovým místem může být právě Centrum Agáta, kde je dětem připraven pomoci dětský psycholog a psychoterapeut, ergoterapeutka a pro dospělé oběti domácího násilí další psychoterapeuti.
Pokud se domácí násilí a jeho dopady na děti nepodchytí a neřeší, mohou vést obecně k velmi negativním projevům ve vývoji a psychice dětí. Mohou vytvářet pocit naprosté bezmoci, otřásají důvěrou a sebedůvěrou dětí a do budoucna mohou děti poznamenat v celé šíři psychických, emočních a somatických potíží.

Jak se děti s takovou situací vyrovnávají?

Děti reagují na domácí násilí v rodině různými projevy, jak bylo už zmíněno na začátku. Vyjma těchto obecných projevů je též důležité, že děti často mají problémy ve vrstevnických vztazích. Mohou být mnohem častěji obětí šikany jak ve škole, tak při volnočasových aktivitách nebo se samy mohou stát násilníky a aktéry šikany. Co převáží, závisí na tom, jak se konkrétní dítě dokáže s vlivem domácího násilí vyrovnat a zpracovat ho. Záleží také na tom, se kterým z rodičů doma se více identifikuje a přejímá od něj vzorce chování.  Buď bude v roli oběti nebo pachatele násilného chování.
Velmi zásadní a důležitá je rovněž otázka tzv. transgeneračního přenosu, což znamená, že děti vzorce chování, které zažijí v primární rodině, přenáší do dalších vztahů později v dospělosti. Nejčastěji se dívky identifikovaly s maminkou a stávaly se z nich opět oběti a chlapci zase bývali víc agresivní a velmi často to ve svých budoucích vztazích opakovali jako pachatelé domácího násilí. Je zajímavé, že vzhledem k proměně vnímání genderových rolí ve společnosti dochází k tomu, že dívky se identifikují v některých případech ve vzorci agresivního chování a reagování.

Co se týká genderově podmíněného násilí – jak to dopadá nejčastěji na děti? O jaké formy násilí se jedná a s čím si děti nejčastěji neumějí poradit?

Určitě je namístě zmínit např. kyberšikanu (kybernetická – počítačová šikana, angl. cyberbullying). Kyberšikana je druh šikany využívající informační a komunikační technologie (počítače, tablety, mobilní telefony, sociální sítě, emaily apod.) k ublížení druhému. Typicky se jedná o vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod. Stejně jako tradiční šikana zahrnuje i kyberšikana opakované chování a nepoměr sil mezi agresorem a obětí. Jedna z častých forem je tzv. sexting, což znamená zasílání textů, fotografií a videí se sexuální tematikou prostřednictvím elektronických médií. V případě genderově podmíněného násilí mohou být mezigenerační konflikty mezi dětmi a prarodiči (vydírání, ponižování, zesměšňování apod.).

Genderově podmíněné násilí je obecně násilí páchané vůči osobám z důvodu jejich pohlaví a genderové identity. Vede nejen k tělesné, ale také k sexuální, psychické, citové a ekonomické deprivaci člověka. I když je většina genderově podmíněného násilí páchána muži na ženách, nelze pojmy násilí na ženách a genderově podmíněné násilí zaměňovat. Jednou z možných příčin tohoto násilí jsou mocenské nerovnosti mezi ženami a muži. K genderově podmíněnému násilí dochází i v rodině, což zahrnuje fyzické útoky, vyhrožování, psychické a sexuální násilí či zanedbávání péče. Obecně lze tento pojem definovat jako jakoukoliv formu násilí, která způsobuje oběti bolest a psychickou újmu. Dopady a projevy genderově podmíněného násilí jsou v důsledku podobné jako u domácího násilí, které je založeno na trvalé asymetrii ve vztahu, kdy jeden z partnerů je pachatelem tohoto násilí a druhý z partnerů je obětí. Mezi faktory, které ovlivňují, kdo je pachatelem, a kdo je obětí, řadíme i genderovou identitu. Pachatel využívá svou ekonomickou, fyzickou či psychickou převahu.

Čeho bychom si měli jako rodiče všímat? Co je tím varovným momentem? A jak z dítěte dostat informace, co se děje? Děti, když vytuší problém, se často uzavřou a nechtějí říct, o co se jedná.

Obecně je třeba všímat si jakékoliv změny v chování a prožívání dítěte (zvýšená úzkostnost, strachy, emoční propady, psychická labilita, depresivní ladění, pocity ohrožení atd.), na somatické úrovni se může jednat o vyšší nemocnost, rozvoj a projevy široké škály psychosomatických projevů (bolení břicha, hlavy, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy), dále výchovné problémy, problémy ve škole, konflikty se spolužáky, kamarády a další specifické nebo nespecifické projevy.
Informace lze od dítěte získat různými způsoby, ale hlavní je zejména dítěti důvěřovat a brát ho zcela vážně.

Kdo se může na Centrum Agáta obrátit? Je potřeba nějaké doporučení od pediatra, OSPODu či jiné organizace?

Cílem Centra Agáta je zajistit obětem komplexní péči a podpořit celý rodinný systém – služby jsou tak určeny dětem i dospělým. Na Centrum Agáta se mohou obracet lidé, kteří zažívají domácí a genderově podmíněné násilí, nabízíme psychoterapeutickou pomoc osobám domácím násilím ohroženým, rovněž poskytujeme psychoterapii i dětem z těchto rodin, dále ergoterapii a v neposlední řadě i právní pomoc. Protože se tito lidé často nacházejí v nepříznivé životní situaci včetně špatné ekonomické situace a nemají tak na hrazení placených služeb, které by jim však pomohly jejich situaci řešit a podpořily je ve stabilním fungování, jsou všechny naše služby bezplatné a není zapotřebí žádné doporučení jiných odborníků, lékařů ani institucí.

Negativní dopady domácího násilí na dítě: